pátek 25. prosince 2009

Při poslechu "Bolera"

Ten rok utekl ! Chtěla bych spočítat všechen čas, který jsem věnovala - smíchu, pláči, učení, pomoci, odpuštění, podrazáctví,... teď bych si nejraději pustila film - hlavní role: moje maličkost a lidi kolem mě. Chtěla bych vidět vše, co jsem prováděla za rok 2009. Chtěla bych vidět i věci, které bych asi neměla chtít vidět. Ano...vše se vám vryje do paměti, ale není nad to si ty vzpomínky připomenout naživo. Myslím, že ale můžu říct: Nic bych neměnila. Možná bych méně ubližovala lidem. Cítím se jako naprostý podrazák a nevím, jestli o sobě můžu říct, že jsem pravá kámoška. Přijde mi, že jsem tolik lidí ve svém životě zklamala, lhala jsem jim, např. Niky. Moje milovaná Niky, která mi už nikdy nemůže důvěřovat, nikdy o mě neřekne nic dobrého. Nejhorší je, že to všechno kvůli klukovi. Jak se říká - přátelství je důležitější než kluk. Hm, zamysleme se nad tím a přiznejme-někdy to prostě dopadne tak, že se vám kluk vryje pod kůže tak, až se jenom modlíte, aby vám přítel odpustil.

V poslední době je ale té lásky nějak moc :) líbí se mi to ! Mám radost, když kolem sebe vidím lidi, jak se objímají za svitu hvězd a měsíce. Možná, že kdybych teď trpěla tou velikánskou touhou po partnerovi, koukala bych jenom a zuřila závistí. "Měj rád bližního svého..." ? Asi bych měla dáte najevo více, jak si svých bližních vážím a to taky udělám ! Lásky je i tak pořád málo a každý zdravý člověk jí může rozdávat více a více...polibky při pozdravu, objetí, dobré slovo. Maličkosti stačí k hezčímu soužití s vašimi bližními.

Při těch "úvahách" o lásce si vzpomínám na tu svou "první". Nevím, jestli se dá počítat jako první láska, když jsem nebyla zamilovaná, tedy..aspoň myslím. Tato "láska" mě oficiálně pronásledovala jeden a půl měsíce, neoficiálně - dodneška. Je to snad pravda, že na první lásky se nezapomíná a navždy se nám vryjí do pamětí a srdcí ? V mém případě je tomu tak, tedy...pouze dva roky :) Ovšem, že a první láska je ta nejkrásnější, v mém případě plné překážek a problémů, které se vždy nějak vyřešily, dodnes se tomu smějeme..je to krásné vzpomínat, je krásné na to vzpomínat s "ním", který mi je dodnes nakloněn a já si ho vážím. Krásné také bylo pozorovat "první lásku" na Melly :) Očka ji svítila a jiskřila, byla veselá a plná nových překvapení, partner ji změnil (podle mého) tak, že zkoušela nové věci, odhodila zábrany a nebála se experimentů. Jsem zvědavá na svou malou sestru až přijde s tím, že se zamilovala a možná bude potřebovat nějaké sesterské rady... ach :)

*Tento výplod vznik za poslechu Bolera-Maurice Ravela*
A.

Žádné komentáře:

Okomentovat